Řadě lidí ano, a to podstatně. Nikoliv však všem.

Daňový systém je dosti složitý a přesná odpověď závisí na řadě proměnných. Za nejdůležitější považujeme výši příjmů, je ale nutné zohlednit vícero faktorů včetně např. výše výdajového paušálu, výše skutečných výdajů či počtu dětí. Obecně paušální daň je výhodná pro podnikatele s příjmy blížícími se maximální hranici pro paušální daň, respektive hranicím jednotlivých pásem (1 mil. Kč, 1,5 mil. Kč, 2 mil. Kč), pro osoby s nízkými slevami na dani (bezdětní apod.) a pro osoby s nízkými skutečnými výdaji.

Od roku 2023 byla zavedena 3 pásma paušální daně, pro něž platí zjednodušeně tyto podmínky:

1. Do nejnižšího pásma (s výší paušální daně 6 208,- Kč měsíčně) spadají a) podnikatelé s 80% výdajovým paušálem (např. řemeslníci) s příjmem do 2 mil. Kč, dále b) podnikatelé s 60% výdajovým paušálem (tj. s volnou živností) s příjmem do 1,5 mil. Kč, a dále c) ostatní podnikatelé s příjmem do 1 mil. Kč.

2. Do středního pásma (s výší paušální daně 16 000,- Kč měsíčně) spadají a) podnikatelé s 60% výdajovým paušálem (tj. s volnou živností) s příjmem do 2 mil. Kč, a dále b) ostatní podnikatelé s příjmem do 1,5 mil. Kč (samozřejmě s výjimkou podnikatelů, kteří spadají do nižšího pásma).

3. Do nejvyššího pásma (s výší paušální daně 26 000,- Kč měsíčně) spadají podnikatelé s příjmem do 2 mil. Kč (samozřejmě s výjimkou podnikatelů, kteří spadají do nižšího pásma).

Výši daní a odvodů mimo režim paušální daně buďto znáte, nebo si jej můžete vypočíst ve volně přístupných online kalkulačkách.

Chcete-li, abychom se podívali přímo na Vaši situaci, kontaktujte nás. Zásadní pro nás bude Vaše předchozí daňové přiznání či informace z něho a informace, zda se u Vás od té doby něco změnilo.

Níže uvádíme několik příkladů podnikatelů s demonstrací, zda je pro ně paušální daň výhodná.

První příklad

OSVČ provozující řemeslnou živnost vydělá za rok 2023 částku 1 000 000,- Kč. Přistupuje-li k daňové problematice jen trochu racionálně, bude jeho roční povinnost na dani z příjmů a pojistném činit mimo režim paušální daně (uplatní-li slevu na poplatníka) maximálně částku 67 987 Kč. Bude-li mít vysoké skutečné výdaje, např. na materiál, může být taková povinnost ještě nižší.

V režimu paušální daně by pak příslušná roční povinnost činila 74 496 Kč. Bereme-li v potaz pouze rozdíl těchto částek, paušální daň se tomuto řemeslníkovi nikdy nevyplatí. K jinému výsledku však můžeme dojít, pokud má takový řemeslník další náklady na zpracování daňového přiznání apod., které by v režimu paušální daně neměl.

Druhý příklad

OSVČ provozující řemeslnou živnost vydělá za rok 2023 přesně hraniční částku pro paušální daň, tedy 2 000 000,- Kč, což jej s ohledem na vysoký (80%) výdajový paušál řemeslníků zařadí do nejnižšího pásma paušální daně. Pokud by neměl vysoké skutečné výdaje a neexistovaly jiné skutečnosti ke snížení odvodové povinnosti (jím poskytnuté dary apod.), jeho roční povinnost na dani z příjmů a pojistném by činila mimo režim paušální daně (uplatní-li slevu na poplatníka) částku 120 223 Kč. 

V režimu paušální daně by pak příslušná roční povinnost činila opět 74 496 Kč (jako u jeho kolegy s příjmem polovičním).

Paušální daň by se tedy takovému živnostníkovi s volnou živností velmi vyplatila.

Třetí příklad

OSVČ provozující volnou živnost vydělá za rok 2023 přesně hraniční částku pro první pásmo, tedy 1 500 000,- Kč. Má-li skutečné výdaje nižší než 900 000,- Kč (a uplatňuje tak tzv. paušální výdaje, což je však něco zcela odlišného od paušální daně), bude jeho roční povinnost na dani z příjmů a pojistném činit mimo režim paušální daně (uplatní-li slevu na poplatníka) částku 187 260 Kč. Opět samozřejmě pokud by neexistovaly jiné skutečnosti ke snížení odvodové povinnosti, např. poskytnuté dary.

V režimu paušální daně by pak příslušná roční povinnost činila 74 496 Kč. Paušální daň by se tedy takovému živnostníkovi s volnou živností velmi vyplatila. rozdíl by činil 112 764,- Kč

Pokud by však živnostník se stejnými příjmy a stejnými slevami na dani měl opravdu vysoké skutečné výdaje, mohl by již být výsledek jiný. Hranice rentability režimu paušální daně se u takového živnostníka pohybuje okolo skutečných výdajů ve výši 1 300 000,- Kč.

Vzhledem k opravdu vysoké úspoře by se takový živnostník nemusel příliš obávat ani těsného překročení hranice mezi nejnižším a středním pásmem paušální daně. Na paušální dani by totiž “prodělal” pouze pokud by tuto hranici překročil opravdu jen velmi těsně, a měl tak příjmy okolo 1 510 000,- Kč. S vyššími příjmy by pro něho paušální daň opět představovala přínos, který by se postupně zvyšoval s růstem částky jeho příjmů směrem ke 2 000 000,- Kč.

Čtvrtý příklad

OSVČ provozující tzv. nezávislé povolání (např. advokát, některý umělec, sportovec a mnoho dalších) vydělá za rok 2023 částku 1 500 000,- Kč, což jej s ohledem na nízký (40%) výdajový paušál nezávislých povolání zařadí do středního pásma paušální daně. Má-li nízké skutečné výdaje (a uplatňuje tak tzv. paušální výdaje), bude jeho roční povinnost na dani z příjmů a pojistném činit mimo režim paušální daně (uplatní-li slevu na poplatníka) částku 296 311 Kč.

V režimu paušální daně by pak příslušná roční povinnost činila s ohledem na druhé pásmo 192 000 Kč. Paušální daň by se tedy takovému podnikateli opět velmi vyplatila, rozdíl by činil 104 311 Kč.

Ze shora uvedených příkladů je vidět, že paušální daň může představovat skutečně vysokou úsporu, pokud se příjmy podnikatele přiblíží příslušným limitům. Naopak u podnikatelů s příjmy vzdálenými uvedeným limitům, zvláště pokud uplatňují další slevy na dani (na děti apod.), nemusí být úspora vysoká nebo může být paušální daň dokonce “prodělečná”. Je tak samozřejmě třeba vždy vše důkladně zvážit a propočíst.  

Nikoliv. 

To je jeden z důvodů, proč není paušální daň výhodná pro všechny, jak je demonstrováno výše v příkladech u bodu 1. Čím více slev na dani jste standardně uplatňovali, tím se snižuje pravděpodobnost, že pro Vás bude paušální daň výhodná.Ze základních proměnných, které podnikatelé běžně při daňových přiznáních počítají, hraje pro paušální daň roli pouze příjem, a to ještě pouze tak, že je stanoven maximální možný příjem a do dosažení tohoto limitu je příjem nerozhodný.

Nikoliv. 

To je jeden z důvodů, proč není paušální daň výhodná pro všechny, jak je demonstrováno výše v příkladech u bodu 1. Čím větší výdaje jste měli, tím se snižuje pravděpodobnost, že pro Vás bude paušální daň výhodná. Od roku 2023 je však relevantní výdajový paušál, který se váže k Vašemu podnikání. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší výdajový paušál máte, tím pro Vás bude paušální daň nižší, neboť se díky výdajovému paušálu zařadíte do nižšího ze tří pásem paušální daně. 

Pro vstup do paušální ho režimu podat tzv. oznámení
o vstupu o vstupu do paušálního režimu dostupné např. zde.
Oznámení je skutečně jednoduché a dle našeho přesvědčení jej zvládne vyplnit
naprostá většina OSVČ sama. Oznámení o vstupu paušálního režimu je nutné podat
správci daně do 10. ledna roku, na který se k paušální dani přihlašujete,
případně do zahájení samostatné činnosti (je-li nově zahajována až po 10.
lednu).

Pokud jste již do paušálního režimu vstoupili,
automaticky v něm pokračujete každý kalendářní rok, není třeba se
k paušální dani další rok znovu přihlašovat.

Pokud naopak chcete dobrovolně
z paušálního režimu ke konci kalendářního roku vystoupit, je třeba správci
daně oznámit podat oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu dostupné
např. zde,
a to do 10. ledna následujícího roku. Pokud jste tedy např. v roce 2022 byli
v paušálním režimu a v roce 2023 již v něm být nechcete, musíte
oznámení podat do 10. 1. 2023.

Přecházet z paušálního režimu do běžného
„nepaušálního“ režimu či zpět je možné každý rok. Speciálně pro subjekty
mívající mezi jednotlivými roky nevyvážené příjmy, se může jednat o velkou
finanční úsporu. Při vyšších příjmech mohou být v paušálním režimu, při
nižších v běžném režimu. Velmi dobře si to lze představit např. u
podnikatele poskytující služby sportovcům apod. v souvislost
s Olympijskými hrami©, který má příjmy blížící se 2 mil. Kč v sudých
letech a zanedbatelné příjmy v lichých letech. V sudých letech může
dávat smysl být v režimu paušální daně, v lichých letech nikoliv. Podobně je
tomu u podnikatelů, kteří mají některé roky vysokovýdajové a jiné naopak nízkovýdajové.
Zákon nijak nezapovídá ani určité optimalizace mezi manželi, kdy se např.
manželé ob rok střídají v intenzivnější péči o děti a v intenzivnější
výdělečné činnosti. Manžel pečující o děti s nižšími příjmy může být v režimu
klasického zdanění a uplatnit si na děti slevy na dani, druhý manžel
s vyššími příjmy může danit v režimu paušální daně apod., druhý rok
si pak postavení zamění.   

Nikoliv.

Zákon paušální daň připouští pouze u osob samostatně výdělečně činných, nikoliv tedy u s.r.o. (společností s ručením omezeným), a.s. (akciových společností) či jiných právnických osob. V praxi je však poměrně časté, že společník tzv. kapitálové společnosti (např. majitel s.r.o.) zároveň své společnosti fakturuje za poskytnuté služby. Příjem z takové fakturace přitom společník paušální daní zdanit může. Každý společník fakturující své společnost však musí dodržet několik pravidel, aby taková fakturace byla právně v pořádku. Například fakturace musí být v obvyklých cenách, smluvní vztah musí být nastaven tak, aby se nejednalo o tzv. Švarc systém, nesmí se také jednat o tzv. souběh funkcí apod. Pro více informací nás kontaktujte.

Jsme přesvědčeni, že ano, avšak v omezeném rozsahu.

V médiích se často objevovaly informace, že u podnikatelů, kteří zvolí paušální daň, není třeba
vykonávat žádné daňové kontroly. Jsme však naprosto přesvědčeni, že tato
informace je zavádějící. Pro finanční úřady, předpokládáme, nebude vůbec
důležité, zda jste dosáhli příjmu 10 000,- Kč či 900 000,- Kč, když
paušální daň je v obou případech totožná. Co však dle našeho přesvědčení
mohou finanční úřady kontrolovat, je překročení limitů pro režim
paušální daně a pro její jednotlivá pásma, tj. zejména pak to, zda jste nepřekročili příjem 2 mil. Kč či dílčí limity pro jednotlivá pásma (1 mil. Kč, 1.5 mil. Kč).
Předpokládáme, že takové kontroly budou velmi podobné standardním finančním
kontrolám, kdy podnikatel bude muset unést důkazní břemeno o tom, že případné
finančním úřadem nalezené příjmy nad příslušný limit nevstupují do výpočtu pro limit
paušální daně či jednotlivých pásem (např. se jedná o dar od příbuzných, vrácení zápůjčky apod.). To
může být pro nepřipraveného, byť poctivého podnikatele, dosti obtížné. 

Vedle toho zavedla od roku 2023 novela zákona v § 7a odst. 8 novou povinnost vést záznamy o příjmech, a to konkrétně podnikatelům majícím příjmy, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem příjmů v různé výši, tedy např. podnikatelům, kteří mají zároveň řemeslnou živnost (kde lze takto uplatnit výdaje v 80% výši) a zároveň volnou živnost (kde lze takto uplatnit výdaje v 60% výši). Tyto záznamy mohou typicky sloužit právě ke kontrole, zda se po novele přihlásil podnikatel do správného pásma paušální daně, z čehož považujeme za zřejmé, že daňové kontroly mohou probíhat. 

Zjednodušeně řečeno zaplatíte na daních a odvodech stejně, jako byste do paušálního režimu vůbec nevstoupili, případně stejně, jako byste se přihlásili do vyššího pásma, do kterého byste měli s příslušným příjmem spadat. Liší se však splatnost těchto částek.

K překročení samotného dvoumilionového limitu je nutno poznamenat, že poněkud zavádějícím dojmem v tomto ohledu působí i samotný zákon o daních z příjmů, když v jeho § 2a odst. 8 písm. a) bodech 1. a 2. je naznačeno, že poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu až uplynutím příslušného zdaňovacího období. To by mohlo vzbuzovat dojem, že pokud dojde k překročení limitu (ať již pro samotný paušální režim či pro jednotlivá pásma) či k plátcovství DPH, podnikatel ekonomicky dokončí stávající kalendářní rok v režimu paušální daně. Tak tomu však není. Podnikatel, který překročí limit či se stane plátcem DPH, totiž nenaplní definici poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, uvedenou v § 7a odst. 1 zákona (tedy jeho daň bude počítána obdobně, jako by do paušálního režimu nevstoupil). Neuplatní se na něj pak ani osvobození od povinnosti podat daňové přiznání stanovené v § 38lh zákona. Naopak se na něj dle § 38lg zákona uplatní povinnost překročení limitu či plátcovství DPH oznámit správci daně.

Při splnění všech souvisejících administrativních povinností však právní řád „špatný odhad“ podnikatele, který do režimu paušální daně vstoupil a následně překročil limit či se stal plátcem DPH, nijak nesankcionuje. Podnikatel tak vstupem do paušálního režimu při nejistotě dodržení limitu netratí, v nejhorším „spadne do nepaušálního režimu“. 

Obdobné lze konstatovat o podnikateli, který se přihlásil k paušální dani v nižším pásmu, avšak překročí hranici příjmu mezi tímto pásmem a pásmem vyšším – např. podnikatel s volnou živností předpokládá příjem do 1,5 mil. Kč, a přihlásí se tedy do nejnižšího pásma, avšak příjem 1,5 mil. Kč v průběhu roku překročí o 400 000,- Kč. I takový podnikatel je povinen náležitým způsobem jednat vůči finančnímu úřadu (např. podat oznámení o jiné výši paušální daně dle § 38ldb zákona), avšak jeho špatný odhad není ekonomicky nijak sankcionován a zaplatí stejně, jako by své příjmy odhadl správně a rovnou se přihlásil do vyššího pásma. I z toho důvodu dává logiku se v pochybnostech přihlásit do nižšího pásma.

Je to pravda, respektive je příjem z nájmu limitován 50 000,- Kč ročně, což u nájmu bytu zpravidla nepoostačuje. 

Dle našeho přesvědčení se jedná o věc, která by si zasloužila legislativní změnu. Nám by dávala logiku např. úprava, kdy by příjmy z nájmu mohly plynout, avšak byly by daněny jako dosud – mimo paušální daň; naopak příjmy z podnikání by mohly být paušální daní daněny. Při novelizaci pro rok 2023 se dané ustanovení řešilo, došlo však pouze ke zvýšení z původního limitu 15 000,- Kč.